Přítomní upozorňují na dlouho neřešený problém, který vznikl zrušením všech závazných normativních ukazatelů na počet žáků ve skupinách pro vyučování praktických elektrotechnických předmětů v souvislosti s připravovaným systémem normativního financování středního vzdělávání podle vyhlášky MŠMT ČR č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, který má být realizován v jednotlivých krajských působnostech. Přítomní zástupci škol opět konstatovali, že je nedostatečně v legislativě zakotvena provázanost potřeby dělení tříd na skupiny pro elektrotechnická praktická vyučování na středních průmyslových školách a normativu financování na jednoho žáka. Jedná se především o výši stanovení normativního ukazatele Np. Pod tlakem nedostatku finančních prostředků je elektrotechnickým školám vnucována výše Np téměř ve stejné úrovni jako gymnáziím, dokonce v některých krajích mají gymnázia výši Np ještě nižší než průmyslovky.
Problémy dělení tříd na skupiny v současně platné legislativě řeší ustanovení §2, odst. 5), 6) a 7) vyhlášky MŠMT ČR č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání na konzervatoři a dává řediteli pravomoc dělit třídy při vyučování některých předmětů na méně početné skupiny. Znění ustanovení odstavce 5) je obecné pro všechny typy škol středního vzdělávání a všechny vyučované předměty, vyjma dvou a to je odborný výcvik (odst. 6 – odkaz na znění NV)) a cizí jazyky (odst.7). Odborný výcvik je pedagogickými dokumenty definován jen na studijních oborech typu H a L. V těchto dvou jmenovaných předmětech jsou počty žáků ve skupině stanoveny. Pro výuku cizího jazyku § 2 odst. 7) zmíněné vyhlášky definuje nejnižší a nejvyšší počty žáků ve skupině. Dělení v odborném výcviku je stanoveno v příloze NV č.689/2004Sb., o soustavě oborů na středních školách. Zde je stanoven nejvyšší počet žáků ve skupině/učitele na číslo 12. Počet je stanoven s ohledem na bezpečnost práce žáků a učitele, s ohledem na efektivitu vyučování (počet učebních pomůcek, měřicích přístrojů a dalších investičních a neinvestičních zařízení a jejich rychlé zastarávání).
V maturitních oborech typu M není dělení na skupiny v odborných předmětech zvláště uvedeno a je ponecháno na možnostech ředitele školy. Ředitel nese veškerou zodpovědnost za zdraví a bezpečnost práce žáků a učitelů i když mu finanční podmínky (výše dotace) neumožňují dělit třídy na menší skupiny alespoň v těchto inkriminovaných předmětech.
Ze zkušenosti víme, že když byly stanoveny závazné počty legislativou muselo dojít k zohlednění nároků na dělení i ve financování.
Ředitelé škol, na kterých se elektrotechnické obory typu M vyučují, požadují doplnění §2 vyhlášky o středním vzdělávání také o případy odborné praxe a odborného cvičení (§§ 14 a 15 vyhlášky). Z tohoto důvodu bychom chtěli, aby bylo dáno do zápisu z valné hromady toto znění:
„Zástupci zúčastněných průmyslových škol vyučujících elektrotechnické obory žádají vedení CZESHA o vytvoření a prosazování legitimního požadavku na změnu znění vyhlášky č. 13/2005 Sb. (doplnění § 2 odst. 6) o odborné cvičení a odbornou praxi) a doplnění NV č. 492/2005 Sb. , ve kterém budou stanoveny nejvyšší počty žáků/učitel pro dělení tříd na pracovní skupiny.
V odůvodnění požadavku žádáme, aby bylo zdůrazněno, že praktická výuka (laboratorní elektrotechnická praktická cvičení jsou zastoupena ve všech odborných předmětech) je velmi nutná v odborné výuce aplikovat pro dosažení kvalitních odborných kompetencí žáků zmíněných škol a jejich absolventů. Dosahování odborných kompetencí a praktických odborných dovedností předepisuje školský zákon č. 561/2004 Sb., vyhláška o středním vzdělávání č. 13/2005 Sb., (§§ 14 a 15) platné pedagogické dokumenty schválené pro každý studijní obor, příp. RVP a ŠVP. Tyto požadavky byly do oficiálních dokumenty zapracovány pod tlakem zaměstnavatelských svazů a požadavků na trhu práce. Tím bude alespoň částečně zajištěna provázanost odpovědnosti ředitele za organizaci a kvalitu výuky s výší finančního zajištění od zřizovatele.“