Asociace SPŠ ČR

1. Příčiny současné situace
   
   Ve struktuře technických profesí dochází k velmi nepříznivému vývoji, který limituje další rozvoj v této oblasti, tak významné pro naši ekonomiku.
   
   Lze předpokládat, že bez zásadních opatření se bude situace dále zhoršovat.
   
   Nejdůležitější příčiny tohoto stavu:
   1. Všeobecný pokles zájmu o technické obory. Tento celoevropský problém byl u nás ještě akcentován významným útlumem a masovým propouštěním v těchto profesích na počátku 90. let.
   2. Nepříznivý demografický vývoj, který vede k významnému snížení žáků přicházející do středního školství. Podle dosavadních zkušeností se tento pokles nejsilněji projevuje ve středním odborném a specificky učňovském školství.
   3. Tento nepříznivý trend je ještě prohlubován odchodem z trhu práce těch ročníků, kde bylo silné zastoupení kvalifikovaných technických profesí.
   4. Chybějící koncepční a systémová podpora státu rozvoji technického odborného školství. V nedaleké minulosti byl spíše snižován význam a prestiž odborného vzdělávání.
   5. Významný pokles počtu žáků v odborných školách postavil tyto školy před ekonomické problémy, které se negativně projevily v jejich materiálním i personálním potenciálu.
   6. Nezájem větší části podnikatelské sféry o podporu odborného školství v první polovině 90. let vedl k zpřetrhání důležitých vztahů mezi podniky a školami. Tentýž důsledek mělo oddělení učilišť od podniků bez systémového zajištění adekvátních a potřebných vazeb v materiální, metodické i finanční oblasti.
   7. Ztráta soustavných kontaktů s podniky vedla v řadě případů k zastarání vybavení škol a snížení aktuality a inovačního potenciálu vzdělávacích programů. Tento trend se projevil nepříznivě v kontaktech učitelů odborných předmětů se současnými technologiemi a inovacemi.
   8. Málo rozvinutý systém dalšího vzdělávání a teprve počáteční fáze systému uznávání neformálního učení a dílčích kvalifikací zatím limitují možnost pružné reakce mimo oblast prvotního vzdělávání.
   9. Stále vysoký počet absolventů technických oborů, kteří do 3 let po absolvování opouští svoji profesi, svědčí o tom, že se významné části
      podnikatelského sektoru dosud nepodařilo přesvědčit veřejnost o perspektivním a dobře hodnoceném uplatnění v těchto profesích.
   10. Zcela byl opuštěn institut plánování a prognózování struktury vzdělávacího systému. Zejména odborné školství bylo postaveno do role: vše vyřeší trh, nabídka a poptávka po studiu. Podobně tomu bylo i v oblasti prognóz struktury trhu práce bez potřebného definování očekávané „objednávky“ ze strany zaměstnavatelů.
   
   Jsme přesvědčeni, že tato alarmující situace vyžaduje úzkou součinnost veřejné i podnikatelské sféry a zásadní systémová opatření.
   
   V následující části uvádíme přehled návrhů a tezí, které považujeme za důležité a které vyplynuly z mnoha jednání na různých úrovních profesních organizací zaměstnavatelů i škol.
2. Systémová opatření na úrovni centra
   1. Zřízení či obnovení (RRLZ) činnosti nadrezortního orgánu pro tuto problematiku, ve kterém by byli odpovídajícím způsobem zastoupeni sociální partneři.
   2. Vytvořit účinný systém komunikace mezi centrem (vláda, ministerstva, …) a zřizovateli škol tak, aby došlo k plánovitému rozvoji a podpoře odborného vzdělávání při tvorbě a rozvoje sítí škol v krajích.
   3. Vypracování komplexního systému podpory odborného vzdělávání spojeného s významně vyšší angažovaností zaměstnavatelů. Pro zaměstnavatele angažující se v oblasti vzdělávání vytvořit systém pobídek a kompenzací.
   4. Zřídit „fond odborného vzdělávání“, do kterého by přispívali zaměstnavatelé účelově stanovenou částí svých daní a odvodů. Rozpracovat podmínky a principy vícezdrojového financování odborného školství.
   5. Právně a metodicky zajistit, aby co největší podíl prostředků ve fondu odborného vzdělávání byl bezprostředně použit pro provoz a rozvoj odborných škol.
   6. Realizovat aktuální a dostatečně dimenzovaný informační systém o uplatnění absolventů i o možnostech získání odpovídající kvalifikace, odrážející také regionální specifika.
   7. Metodicky rozpracovat a finančně zajistit systém kariérového poradenství pro žáky základních škol a středních škol.
   8. Významně posílit prvky polytechnické výchovy na základních školách.
   9. Metodicky rozpracovat a finančně zajistit systém periodických stáží učitelů odborných předmětů v podnicích a systém dalšího vzdělávání těchto učitelů v úzké součinnosti s podniky.
   10. Rozvíjet systém dalšího vzdělávání, rekvalifikací a uznávání dílčích kvalifikací.
   11. Upravit legislativu tak, aby umožnila širší zapojení podniků do odborného výcviku, včetně odpovídající úpravy pracovní doby nezletilých žáků.
   12. Pro všechny absolventy učňovských oborů bez výjimky zajistit možnost získání maturity v nástavbovém studiu.
   13. Pro absolventy studijních oborů středních odborných škol maximálně zefektivnit a zkrátit cestu v získání výučního listu.
3. Na úrovni zaměstnavatelů
   1. Zaměřit se na propagaci a nábor žáků do aktuálních oborů technického vzdělávání, usilovat o zvýšení prestiže těchto oborů v oblasti pracovních podmínek a odměňování.
   2. Vytvářet podmínky pro zajištění exkurzí, stáží a praxí žáků v reálném prostředí podniků.
   3. Poskytovat relevantní informace o personálních potřebách a jejich předpokládaném vývoji.
   4. Vytvářet partnerské vztahy se školami s cílem podílet se na dalším vzdělávání a stážích učitelů.
   5. Spolupracovat při přípravě školních vzdělávacích programů a studijních materiálů zaměřených na odborné vzdělávání a výcvik, umožnit svým zaměstnancům podílet se na výuce v příslušném druhu vzdělávání a výcviku.
   6. Zajistit účast svých odborníků při závěrečných a maturitních zkouškách.
   7. Podporovat partnerské školy v oblasti vybavení a materiálního zajištění teoretické i praktické výuky.
   8. Podporovat rozvoj a ovlivňovat tématické zaměření dalšího vzdělávání ve školách. Využívat nabídky dalšího vzdělávání pro své zaměstnance.
4. Na úrovni škol
   1. Vytvářet partnerské vztahy se zaměstnavateli, získávat zástupce zaměstnavatelů do školských rad a metodických orgánů školy.
   2. Při přípravě vzdělávacích programů úzce spolupracovat se zaměstnavateli, promítnout do školních vzdělávacích programů aktuální potřeby zaměstnavatelů.
   3. Podporovat rozvoj polytechnické výchovy na základních školách. Vytvářet za tímto účelem partnerství ZŠ, SŠ a podniku.
   4. Kromě výchovného poradenství intenzivně rozvíjet kariérové poradenství za účasti partnerů.
   5. V učňovských oborech s maturitní zkouškou v závislosti na odpovídajících opatřeních v učebních dokumentech posílit odborný výcvik tak, aby jejich absolventi získávali současně výuční list.
   6. Realizovat programy, které umožní absolventům studijních oborů středních odborných škol získat efektivně výuční list.
   7. Pro absolventy SOŠ a SOU vytvářet optimální podmínky pro pokračování ve studiu na technických oborech vysokých škol.
   8. Spolupracovat se zaměstnavateli v úsilí o snížení počtu absolventů, kteří nepracují v profesích vystudovaného technického oboru.
   9. Zvýšit prostupnost oborů odborného vzdělávání a omezit selektivnost, která neumožňuje využít získané kompetence v případě neúplného vzdělání. Plně využívat možností uznávání výsledků předchozího vzdělávání i změny oboru vzdělávání v průběhu studia.
   10. Vytvářet nové školní vzdělávací programy tak, aby umožňovaly pružnou reakci na potřeby trhu práce, aby vytvářely základní portfolio odborných dovedností příslušné profese s možností specializací ve všech ročnících. Školním vzdělávacím programem podporovat i osobnostní kompetence absolventů.
   11. V dalším vzdělávání učitelů odborných předmětů úzce spolupracovat s podniky.
   12. Rozvíjet na odborných školách systém dalšího vzdělávání a rekvalifikací podle požadavků zaměstnavatelů a nabízet tyto programy zaměstnancům podniků.
   13. Podílet se na přípravě a uznávání dílčích kvalifikací získaných neformálním učením a praxí.

28. května 2008